Podle platných předpisů platí, že majitel nemovitosti musí dešťové vody zpracovávat primárně na vlastním pozemku. To se snadno řekne, ale v praxi se může jednat o obtížně řešitelný problém. Nejvhodnější způsob zpracování dešťových vod závisí na několika okolnostech, které je potřeba v každém projektu zvážit a podle platných předpisů spočítat a navrhnout řešení. V tomto oboru bohužel žádná jednoduchá kalkulačka na dešťovku nepomůže, protože soubor vstupních hodnot je poněkud komplikovaný:
- lokalita
- typ podloží
- rozloha a typ odvodňované plochy
- způsob využívání dešťovky
- finance
- ekologie
- atd.
Lokalita
Roční úhrny srážek se v jednotlivých lokalitách liší a dosahují průměrných hodnot cca od 450 do 1200 mm/rok. Největší množství srážek spadne na horách a to i ve formě sněhu, nejméně v nížinách. Srážky jsou nahodilé a mají rozdílnou vydatnost - sporadicky přijdou srážky silné či extrémní, které technicky nelze zpracovat na vlastním pozemku a v tu chvíli může být výhodou, když pozemek sousedí s vodotečí, kam přebytky dešťovky odtečou, což je lepší, než když například zaplaví sousedovu garáž. Nenechme se však vodotečí ukolébat, zpravidla není možné dešťovku do vodoteče vypouštět přímo.
Typ podloží
Podloží je rozhodně největší problém, protože značná část zemin v České republice není pro vsakování příliš vhodná, jelikož v nich vsakování probíhý příliš pomalu. Nejhorší jílovité zeminy nedosahují schopnosti vsakování ani 0,05 mm/s - v takových případech vsakování výpočtově nevychází a je potřeba nalézt to správné řešení.
Typ podloží lze zjistit buď z veřejných zdrojů nebo hydro-geologickým posudkem, který zpravidla schopnost vsakování i prakticky otestuje.
Odvodňovaná plocha
Je logické, že velikost plochy, kam spadnou srážky, tzn. zejména plocha střechy objektu, má zásadní vliv na celkový objem vody, kterou je potřeba zpracovat - nejprve odvést okapy, okapnímy žlaby a dešťovými svody do retenční nádrže nebo do vsakovacího objektu.
Způsob využívání
Výhodou pro zpracování dešťovky je potřeba intenzivní zálivky nebo existence vodní plochy. Pro realizaci zálivky je potřeba instalovat akumulační (retenční) nádrž (jímku) s vhodnou kapacitou, které bude vyvažovat množství dostupné vody, množství požadované vody a cenu díla.
V opačném případě je potřeba nechat dešťovou vodu zasáknout do podloží.
Finance
Nedílnou součástí řešení zpracování dešťových vod jsou finance. Obvyklým řešením je retenční nádrž na dešťovku s přepadem do vsakovacího tělesa, což je dohromady nemalá investice, které má zpravidla návratnost v desítkách let. I z toho důvodu je vhodné mít dobrý návrh řešení a použí odolné materiály, jako je například betonová prefabrikovaná nádrž.
Na realizaci zpracování dešťových vod jsou vypsané dotace Nová zelená úsporám, s nimiž rovněž máme zkušenosti.
Ekologie
Zpravidla doporučujeme řešení šetrná k životnímu prostředí a zároveň cenově dostupná. Nejčastěji používané plastové nádrže sice mohou být za určitých podmínek investičně výhodné, otázkou však je, zda vydrží fungovat tak dlouho jako nádrže betonové - případná oprava systému by tak mohla rázem celé řešení prodražit a navíc zeminu zatížit plasty.
@Pomůžeme vám s dešťovkou?
