Ekologie má mnoho aspektů, ale společnou charakteristikou pravděpodobně je zlepšení nebo uchování kvalitního životního prostředí pro současníky i budoucí generace (naše děti). Životní prostředí můžeme vnímat jakou soubor částí, jako jsou sídelní resp. urbanizované oblasti, volnou či divokou přírodu, vzduch, vodu a zemi. O divoké přírodě můžeme uvažovat tak, že je nazastavitelná a poradí si téměr s jakoukoliv situací. Urbanizovaná oblast je soubor všeho možného počínaje přírodnímilokalitami až po hustě zastavěné a přírody zbavené oblasti. Podívejme se na problemati stavebnictví z pohledu přírodních elementů.
Vzduch
Atmosféru a jejím prostřednictvím zásadně ovlivňují skleníkové plyny, které mohou oteplovat biosféru a vyvolat tak nechtěné změny v podnebí a počasí. Zhruba 1/4 skleníkových plynů produkuje průmyslová výroba a odpadové hospodářství včetně spalování odpadů - tato odvětví přímo souvisí se stavebnictvím v podobě výroby stavebních materiálů náročných na spotřebu energie a jejich následná likvidace po skončení životnosti. Nemalou měrou příspívá energetika a to z 25%. Zde se dostáváme k prvním protichůdným požadavkům - pro minimalizaci výroby energie a tepla je potřeba stavební objekty zateplit, ale výroba a následná likvidace izolací je problematická. Podívejme se na věc skrze čísla.
Zdící materiály
Porobetonové cihly pro zdivo tl. 400 mm v rámci svého zrodu vyprodukují 100-150 kg CO2 na 1 m2 zdiva.
Termoizolační keramické cihly pro zdivo tl. 400 mm v rámci svého zrodu vyprodukují 150-200 kg CO2 na 1 m2 zdiva.
Zdivo z monolitického betonu pro zdivo tl. 200 mm by v rámci svého zrodu mělo vyprodukovat 250-350 kg CO2 na 1 m2 zdiva včetně výztuže.
V případě materiálů energeticky náročnou výrobou budeme muset připočítat i metan (CH4) vznikající při těžbě fosilních paliv, jako je uhlí, a oxid dusný (N2O) vznikající při jejich spalování.
Na první pohled je z hlediska produkce CO2 ideální porobeton, na druhou stranu jeho recyklace je obtížná, ne-li nemožná. Oproti tomu je keramický a betonový materiál dále využitelný po jeho vhodném zpracování. Výhodou betonu je také fakt, že se zpravidla neomítá, což implikuje určitou úsporu dodatečného materiálu.
Dřevostavba bude se všech materiálů nejvýhodnější pro životní prostředí a zejména pro eliminaci vzniku skleníkových plynů za předpokladu, že je udržitelný dostatek stavebního řeziva. Dřevo je obnovitelný zdroj podhlcující CO2 a dřevostavba jako celek je snadno demontovatelná a její části oddělitelné, z určité části i recyklovatelné.
Samostatné zdivo však zpravidla nevyhovuje současným požadavkům na tepelně izolační vlastnosti zdiva a předpokládá se jeho zateplení tepelnou izolací.
Tepelné izolace
Odvěkou otázkou je, zda je pro tepelné izolace z hlediska ekologie výhodnější polystyren nebo minerální vata.
Polystyren v rámci svého zrodu vyprodukuje 4,75 kg CO2 na 1kg izolace - při výsledné tloušťce izolace 200 mm jde o 28,5 kg na 1m2 izolace. Po skončení životnosti bude jeho recyklace nejspíše nemožná a skončí na skládce, kde bude při svém rozkladu dlouhá léta produkovat různé chemické látky.
Minerální vata v rámci svého zrodu vyprodukuje 1,5 kg CO2 na 1kg izolace - při výsledné tloušťce izolace 200 mm jde o 30 kg na 1m2 izolace. Po skončení životnosti bude jeho recyklace nejspíše nemožná a skončí na skládce, kde však bude spíše inertním materiálem.
Zdá se, že vítěze v oblasti izolací nemáme - oba materiály jsou na tom podobně. Nezapomeňme také, že existují tepelné izolace s minimální uhlíkovou stopou či dokonce zápornou, jako jsou izolace z rostlinných vláken - ty jsou však vhodnější do prostředí, které není ohrožené vlhkem a biotickými vlivy.
Při výrobě izolací a v chladících systémech budov se používají další skleníkové plyny (HFC, PFC, SF6).
Střešní krytiny
Keramická krytina v rámci svého zrodu vyprodukuje cca 100-150 g CO2 na 1kg produktu, což bude 2-3 kg CO2 na 1 m2 krytiny.
Betonová krytina v rámci svého zrodu vyprodukuje cca 600 kg na 1 t cementu, kterého bude v rámci betonové krytiny cca 5 kg na 1 m2, což odpovídá cca 2,5 kg CO2 na 1 m2 krytiny.
Živičná krytina v rámci svého zrodu vyprodukuje cca 2,5-3,5 kg CO2 na 1 m2 krytiny.
PVC folie v rámci svého zrodu vyprodukuje při tloušťce 1,5 mm cca 5 kg CO2 na 1 m2 krytiny.
V této disciplíně by mohli být ne příliš přesvědčivými vítězi skládané krytiny betonová či keramická a to zejména z důvodu možnosti recyklace a dalšího využití po skončení jejich životnosti, což se o povlakových krytinách říci nedá.
Pro úplnost dodejme, že každý centimetr tepelné izolace je investicí do budoucna, která ušetří ještě nevyrobenou a nespotřebovanou energii.
Nezapomeňme také na princip cirkularity, kdy znovuvyužití určitého materiálu učetří náklady na výrobu nového.
Zhruba 14 % emisí skleníkových plynů je produkováno dopravou. Obecně je proto žádoucí minimalizace přepravy stavebních materiálů a pracovních kapacit - přepravu co nejvíce nahradit zdroji místními. / To, co je ve vzduchu, nejspíše dříve nebo později spadne na zem.
Zem
Půda, zemina a terén je kromě spadu odpadů obsažených ve vzduchu ohrožen kontaminací pevnými prvky a chemickými látkami. Kontaminace chemií zpravidla se stavebnictvím nesouvisí, problém se týká zejména průmyslu a zemědělství.
Stavebnictví je producentem spíše pevných cizorodých látek v půdě, zejména plastů. I když hlavním producentem bude pravděpodobně nezodpovědné zemědělství a obecně nedovolené nakládání s odpady, které skončí místo na skládce v přírodě, i stavebnictví může přispět k minimalizaci plastů v půdě zejména tím, že nahradí oblíbené umělohmotné geotextilie, které se stávají trvalou součástí půdy a do budoucna jsou od zeminy neoddělitelné, geotextiliemi na bázi minerálních vláken nebo ještě lépe souvrstvími neobsahujícími žádné plasty.
Geotextilie
Typickým příkladem je vkládání geotextilie mezi rostlý terén a vrstvy kameniva, což je vyvoláno obavou z míšení a degradace obou vrstev, požadavkem na drenážní schopnosti či hypotetickému zamezení růstu kořenů a to s minimální výškou souvrství. Jako oddělovač vrstev může spolehlivě fungovat i kamenivo s obsahem jemných částic (např. frakce 0-32 mm) a v kombinaci s dalšími vrstvami lze dosáhnout i požadované drenážní schopnosti. Často deklarované zamezení prorůstání kořenů je spíše zbožné přání než skutečnost, protože řada rostlin si poradí a proroste i geotextilií, naopak vyšší vrstva hrubého kameniva nebude pro kořeny nijak lákavá z důvodu absence vody.
Pokud zvolíte geotextili, mějte na paměti, že jde o bohatý zdroj mikroplastů, které se země už nikdy nikdo nedostane. Rozhodně je vhodné se zamyslet, zda není lepší použít geotextilii na bázi minerálních/skleněných vláken, jejichž chemické a fyzikální složení bude přírodě bližší.
Podzemní instalce
Pro podzemní stavby typu nádrží, jímek či potrubí je v současnosti jasným trendem plast, který je praktický. Co nastane ve chvíli, kdy nádrž doslouží a bude potřeba jí demontovat? Pravděpodobně bude přizván bagr, který se bude snažit dostat ji ven ze země, což se mu podaří jen částečně, po částech, na kusy. Mnoho kusů - možná kilogramy plastu však v zemi zůstanou a stanou se ložiskem pro vznik budoucích mikroplastů. Nevýhodou plastových nádrží je i jejich váha, což za určitých okolností znamená, pokud nádrž není dostatečně přitížená, že vlivem archimedova zákona nádrž vyplaví podzemní voda a dílo je tak znehodnoceno. V tomto smyslu jsou výhodné tradiční betonové nádrže.
Voda
S vodou je to poměrně jednoduché - co bylo nejdřív v zemi či ve vzduchu, nakonec se ocitne ve vodě a bude odplaveno. Bohužel však neplatí, že škodliviny budou odplaveny mimo naší planetu - některé tu s námi zůstanou navěky pro naše děti a vnoučata.
Rozhodně však neplatí, že voda, která je odplavena, je dobrá voda, naopak. Je důležité co nejvíce vody zadžet v krajině a zejména zajistit růst vegetace, obzvláště stromů, které významně ochlazují (přírodní klimatizace) a celkově zpříjemňují životní prostředí. Obecně růst rostliné biomasy pohlcuje CO2 , který je tak přeměňován na rostlinnou hmotu.
Z hlediska tvorby zahrad se setkáváme i s dalšími nesmysly, jako jsou dubové kostky, ale také s neschopností projektantů naplánovat budoucnost zahrady a s tím související připravenost. Pracujme na tom!
Jednotlivé uváděné hodnoty jsou orientační.
